Základní informace

Problémová jsou hlavně místa kolem kostí a chrupavek, kde je ztenčená pokožka, tedy oblasti s menším podílem svalů nebo tukové tkáně.

Poloha z boku

Poloha na zádech

Poloha na břiše

Poloha v polo sedě a sedě

Které partie jsou nejrizikovější právě u vašeho blízkého, odhadnete i podle toho, v jaké poloze tráví nejvíce času.

Pokud leží váš pacient převážně na zádech, objevují se proleženiny často:

• kolem záhlaví a krčních obratlů
• kolem lopatek
• v oblasti kříže
• v oblasti kostrče
• v oblasti hýždí
• na loktech
• na patách

Při poloze na boku je ohrožena:

• spánková oblast
• uši
• ramena
• žebra
• lokty
• kyčle
• hřeben pánevní kosti
• kolena
• kotníky

Je u pacienta nejoblíbenější polosed? Pak věnujte velkou pozornost těmto oblastem:

• ramena
• kostrč
• hýždě
• paty

Poloha na břiše bývá riziková pro:

• čelo
• bradu
• ramena
• kyčelní kosti
• genitál
• palce
• nárty

V sedě jsou zase zatěžovány:

• lopatky
• obratle
• křížová oblast
• sedací oblast
• stehna
• paty
• chodidla

Proleženiny, které se dle závažnosti dělí na čtyři klasifikované stupně (plus jeden neklasifikovaný), často začínají nenápadně. Všímejte si tak jakýchkoliv nových odlišností na kůži. Zpočátku vypadají jako malé, zarudlé otlaky. Místo může být na dotek horké, oteklé a někdy se objevuje i zatvrdnutí. Pacient si může stěžovat na bolest, pálení či mravenčení. Pokud zkusíte prsty lehce zatlačit na postiženou oblast a skvrna nezmizí a nezbledne, musíte místu bez prodlení začít věnovat intenzivnější péči. Také myslete na to, že u tmavší pokožky mohou být první náznaky proleženin hůře rozpoznatelné. V souvislosti s rozvíjejícím se zánětem se někdy objeví také teplota nebo nechutenství.

Mějte na paměti, že u dekubitů postupuje poškození z hloubky na povrch. Proleženina tedy na první pohled vypadá relativně neškodně, i když hlouběji ve tkáních již došlo k velkému poškození. Proto raději při podezření na dekubity, i když si nejste jistí, co nejdříve kontaktujte obvodního lékaře.

NÁŠ TIP
Nemáte zrovna jak pacienta dopravit do ordinace? Postižené místo nafoťte telefonem a pošlete ošetřujícímu lékaři přes e-mail. A nenechte se odbýt!

Během zdravotní prohlídky vám může lékař sdělit, že váš blízký trpí například „dekubity druhého stupně“. Pojďme se stručně podívat na to, co to znamená.

Proleženiny se obecně dělí do čtyř kategorií podle rozsahu a typu poškození tkání. Pátá kategorie vzhledem k velkému rozsahu poškození už klasifikovaná není.

• Stupeň I. Dekubity bez poškození kůže: Jedná se o počáteční stadium, kdy ještě není pokožka na povrchu porušená, je celistvá. Obvykle se objevuje pouze začervenání. Bohužel to nutně neznamená, že nedošlo k poškození v hlubších vrstvách. Většinou lze I. stupeň léčit za podpory lékaře v domácím prostředí, záleží ale na individuálním stavu pacienta.
• Stupeň II. Dekubity s částečným poškozením kůže: Zde již dochází k poškození horní vrstvy kůže, objevuje se otevřená narůžovělá rána, může ale hrát i jinými odstíny barev. Připomíná vřed, popřípadě se může podobat naplněnému nebo prasklému puchýři. I tento dekubit zvládnete s odbornou pomocí léčit doma.
• Stupeň III. Dekubity s poškozením kůže v celé hloubce: Poškození zasahuje do hluboké podkožní vrstvy, vřed začíná vypadat jako kráter. Pouhým okem lze vidět podkožní tuk. Může se objevovat i mrtvá tkáň nebo látka podobná hnisu. Je pravděpodobné, že s dekubitem III. stupně si doma neporadíte a na řadu přijde hospitalizace.
• Stupeň IV. Dekubity s poškozením kůže v celé hloubce: Poškození zasahuje i do svalu, jde až na kost. V ráně je patrná odumřelá tkáň, která má nažloutlou nebo tmavou barvu, a mohou vznikat krusty. U tohoto stupně postižení je hospitalizace nevyhnutelná.

• Velmi důležitou roli u proleženin hraje celkový zdravotní a PSYCHICKÝ STAV pacienta. Riziko vzniku dekubitů totiž zvyšuje celá řada onemocnění, například cukrovka, cévní a neurologické choroby, nízká imunita, ale i deprese.
• V návaznosti na to je třeba zmínit i možný negativní VLIV LÉKŮ – některé totiž snižují schopnost regenerace pokožky, jiné zase pacienta utlumují a omezují v pohybu.
• SNÍŽENÁ POHYBLIVOST přitom hraje u proleženin zásadní roli. Zdravý člověk mění co chvíli polohy těla, a to dokonce i ve spánku. Kůže tak dostává dostatek kyslíku, a je tedy vyživovaná. Pokud má ale nemocný problém s hybností, dochází u něj k nadměrnému tlaku na určité tělesné partie, kde pak hrozí vznik dekubitů.
• SOUSTAVNÝ TLAK NA JEDNO MÍSTO – kůži mohou také ničit záhyby na prostěradle i nestabilní poloha pacienta, kdy sklouzává po podložce dolů. Rovněž je nevhodné vašeho blízkého na lůžku popotahovat silou; k polohování je dobré využít k tomu určené podložky pro polohování nebo si vypomoci polštáři a ručníky.                               
• K proleženinám přispívá VLHKO, POT a TEPLO, a tak musíte u svého blízkého dbát na důslednou hygienu. Problémy může způsobovat také inkontinence – moč a stolice totiž dokážou narušit povrchové vrstvy kůže a ty jsou pak méně odolné.
• Vliv má rovněž HMOTNOST PACIENTA – negativně na dekubity působí jak nadváha, tak podvýživa. U obézních lidí dochází k většímu tlaku na tělesné partie, vyhublí lidé zase mají málo podkožního tuku a vystupují jim kostní výčnělky.
• Velkou roli hraje rovněž VĚK – je-li jedinec starší, jeho pokožka může být křehčí a méně elastická než pokožka mladšího člověka. Proleženiny také hrozí více ženám než mužům.

Jak moc hrozí dekubity právě osobě, o kterou pečujete, si lze snadno spočítat z níže uvedené tabulky. U každého sloupečku (schopnost spolupráce, věk atd.) vyberte možnost, která nejvíce odpovídá stavu vašeho pacienta, a poznamenejte si odpovídající body. Ty na konci sečtěte. Pokud vám vyjde méně než 25 bodů, je třeba dbát zvýšené pozornosti.

Stupnice dle Nortonové

slouží k posouzení vzniku dekubitů

Nebezpečí vzniku dekubitů vzniká při 25 bodech a méně

zdroj: www.dekubity.eu