Ošetřování

Pokud s péčí o dekubity dosud nemáte žádné zkušenosti, nebojte – se vším vám mohou pomoci odborníci. Požádejte obvodního lékaře vašeho pacienta, aby mu předepsal pár hodin domácí zdravotní péče, která je hrazena ze zdravotního pojištění. Přidělená zdravotní sestra vám nejen pomůže s péčí o vašeho blízkého, ale také vás naučí, jak proleženiny správně ošetřovat.

PŘEHLED SLUŽEB, KAM SE LZE OBRÁTIT O POMOC, NAJDETE V podSEKCI SOCIÁLNÍ SLUŽBY

Náš tip
Objevily se u vašeho blízkého proleženiny či jiné zdravotní obtíže, ale nemáte ho jak dopravit do ordinace? Nevadí. Podle zákona má obvodní lékař povinnost navštívit nemocného doma, přičemž cestu i čas mu hradí pojišťovna. Nenechte se odradit, ani pokud by doktor argumentoval nedostatkem času. Legislativa totiž počítá i s případy, kdy musí lékař ordinovat mimo pracovní dobu – opět mu to pojišťovna proplatí.

Pokud se rána zachytila v počátečních fázích, měli byste zvládnout její ošetřování s podporou zdravotníků i doma. U pokročilejších dekubitů budete muset nechat vašeho blízkého hospitalizovat. Závažnost proleženin ale nikdy nejste schopní posoudit sami, a tak je skutečně třeba kontaktovat ošetřujícího lékaře.

Základy péče o dekubity se budete muset naučit i v případě, že vašeho blízkého převezou do nemocnice. Tam mu sice zahojí nejhorší rány, následně ale dostanete pacienta domů na doléčení. Platí zde několik zásad:

• U prvního stupně dekubitů lze poškození ještě vyléčit bez zásahu chirurgů. Prvním krokem je co nejdříve snížit tlak na postiženou oblast, ideálně mu úplně zamezit, čímž se začne kůže opět prokrvovat. Pokud má váš blízký například proleženinu na levém boku, důsledně zamezte tomu, aby se dostával do poloh, při nichž by na něm musel ležet.
• Nutností je tedy časté a pravidelné polohování. Pokud má pacient dostatek síly v horních končetinách, může se zkusit posouvat i sám například pomocí madla nad postelí.

Jak na pravidelné změny poloh, se dočtete v kapitole POLOHOVÁNÍ

• Pravidla prevence jsou stěžejní i při léčbě již vzniklých proleženin! Jen díky nim předejdete vzniku dalších ran a zhoršení té stávající. Kromě již zmíněného polohování tedy dbejte na pečlivou hygienu, správnou výživu a pitný režim.
• Pro úspěšné hojení rány je naprosto nezbytné udržovat její okolí čisté a sterilní. Zdravá kůže nesmí být v kontaktu s hnisem z dekubitů, zbytky odumřelé tkáně ani nečistotami.
• Máte-li možnost si proleženiny pravidelně nafotit, udělejte to. Díky tomu budete schopní porovnat vývoj rány a v základní míře zhodnotit, jak postupuje léčba. Popřípadě můžete zaslat snímky i ošetřujícímu lékaři.
• Pokud byste měli dojem, že se dekubit rozšiřuje nebo začíná hnisat, neprodleně kontaktujte lékaře. To platí i v případě, že by váš blízký dostal horečku či se jeho celkový stav náhle rapidně zhoršil. Proleženiny mohou vést až k otravě krve, a proto je opravdu nutné věnovat vašemu pacientovi zvýšenou pozornost.
• Dekubity bývají velmi bolestivé, a váš blízký tak bude zřejmě potřebovat analgetika. Vždy se o jejich užívání poraďte s ošetřujícím lékařem, a to i v případě, že by šlo o volně prodejné léky. Nikdy totiž nevíte, zda se bez problémů snesou s ostatními medikamenty, které váš blízký užívá.
• Kromě analgetik budou možná vašemu pacientovi předepsána i antibiotika – a to hlavně v případě zánětu v ráně nebo u začínající sepse. Vždy si pečlivě pročtěte příbalový leták, abyste věděli, jak je užívat a čemu se během této doby vyhnout. Často se k antibiotikům nedoporučují například mléčné výrobky.

Náš tip
V nemocnicích se při léčbě dekubitů zkouší různé podpůrné druhy terapií. Mezi ně patří například elektroterapie, infračervené a ultrafialové světlo, léčba ultrazvukem, laserem i fototerapie. Zeptejte se ošetřujícího lékaře, zda by mohla být některá z nich přínosná pro vašeho blízkého a zda ji hradí pojišťovna.

I sebelepší péče o vašeho blízkého přijde vniveč, pokud nebudete vznikající či vzniklou proleženinu správně ošetřovat, i když se jedná „jen“ o červený flíček.

I sebelepší péče o vašeho blízkého bude zbytečná, pokud nebudete vzniklou proleženinu správně ošetřovat.

• Myslete na to, že je nutné úzkostlivě dbát na hygienu. Vždy si před kontaktem s ránou důkladně omyjte ruce teplou vodou, při ošetřování používejte jednorázové latexové rukavice a veškerý kontaminovaný materiál pak okamžitě vyhazujte.
• Ránu je nutné pravidelně čistit, abyste zabránili rozvoji infekce, která by hojení zkomplikovala. Pokud nedošlo u proleženiny k porušení povrchu kůže, je vhodné postižené místo omývat vodou s jemným mýdlem. Pak ho velmi jemně a citlivě osušte. Pokud je rána otevřená, čistěte ji fyziologickým roztokem při každém převazu.
• Je třeba zajistit, aby byla pokožka vašeho blízkého hydratovaná a vláčná. V případě uzavřených dekubitů doporučují odborníci mazat dané místo krémy bez dráždivých účinků, třeba Menalindem či Infadolanem. Jimi můžete potírat i kůži okolo otevřených proleženin, pomáhají ji totiž chránit před sekretem z rány. Pokud je proleženina již otevřená, tyto masti na ni neužívejte.
• Pozor, na postižené místo nikdy neaplikujte hřejivé masti. Ty obsahují látky vyvolávající lokální podráždění kůže a překrvení tkáně. Patří mezi ně třeba mentol, tygří mast či kafr. Zároveň nepoužívejte ani žádné lampy, které vyvolávají lokální překrvení tkání.
• Jednotlivé masti je vhodné při dlouhodobějším užívání střídat. Znovu připomínáme, že se postižené místo nikdy nemasíruje! Uzavřenou proleženinu a kůži kolem pouze velmi jemně potřete danou mastí.
• V případě těžších stupňů dekubitů bývá před ošetřením nutné odstranit z rány poškozenou tkáň. To by měla ideálně dělat sestra ze zdravotní domácí péče, popřípadě lékaři v nemocnici.

Náš tip
Zmíněný fyziologický roztok lze vyrobit i doma. Nechte pět minut vařit litr pitné vody a následně do něj přidejte 2–3 kávové lžičky kuchyňské soli. Vše promíchejte a nalijte do skleněné nádoby vymyté horkou vodou. Před použitím musí být roztok vlažný, minimálně by měl mít pokojovou teplotu. Roztok lze skladovat v dobře uzavřené láhvi při pokojové teplotě až týden.

Úspěšná léčba otevřených dekubitů je závislá i na správném výběru krycího materiálu. Při hojení proleženin je důležité docílit toho, aby povrch rány nezaschl a nevytvořila se na něm krusta. K prohlubování dekubitů může totiž docházet vysycháním.

• Obecně se proto doporučuje přikládat na proleženiny speciální krycí materiály, které v ráně zajišťují vlhké prostředí. V podsekci POMŮCKY A PŘÍPRAVKY najdete tipy na druhy krytí a mastí, které pomáhají s dekubity.
• Obvaz navíc chrání ránu i okolní kůži před přenosem a rozvojem infekce. Předností moderních krycích materiálů je také to, že udržují v proleženině stabilní teplotu, čímž podporují rychlejší hojení. Rovněž zamezují tomu, aby se obvaz „přilepil“ k ráně, takže výměna krytí není pro pacienta tak bolestivá a příliš nehrozí, že by se mu nechtěně strhla nově vytvořená tkáň.
• Obvazů existuje celá řada – například tenké gázy, gelové i pěnové varianty. Mohou se použít také jejich různé kombinace. Který typ je nejvhodnějšího právě pro vašeho blízkého, musí určit ošetřující lékař. Závisí to totiž na celé řadě faktorů.
• V žádném případě by neměla rána přijít do styku s buničinou a papírovou vatou ani neprodyšnými igelitovými plenami.
• Pro nerušený průběh hojení je důležitá nejen šetrná výměna obvazu, ale i odpovídající frekvence. Pokud budete krytí měnit zbytečně často, zpomalíte léčbu – každý převaz totiž narušuje klid v ráně. Jak často je obvaz nutné měnit, záleží na stavu dekubitu a vlastnostech použitého krytí; poraďte se o tom s odborníkem.
• Pokud by si pacient začal stěžovat na výraznou bolest pod obvazem a krytí bylo nasáklé či znečištěné, obvaz odstraňte. Podle situace pak buď kontaktujte ošetřujícího lékaře, nebo ránu znovu ovažte novým, čistým materiálem.
• V případě infekce je možné, že bude proleženina nepříjemně cítit. Zkuste na ni aplikovat obvazy s aktivním uhlím – ty dokážou efektivně eliminovat zápach a bojují zároveň proti bakteriální infekci. 

Správná skladba jídelníčku i dostatečný pitný režim hrají důležitou roli nejen u prevence proleženin, ale i u jejich léčby. V druhém případě mají dokonce ještě významnější postavení. Dekubity, obzvláště ty pokročilého stupně, není totiž možné úspěšně léčit bez toho, že se zároveň zlepší celkový stav pacienta. A k tomu nedojde, pokud bude vašemu blízkému chybět energie, bílkoviny, vitamíny a minerály.

• Volba skladby potravy se vždy odvíjí od individuálního stavu nemocného i závažnosti dekubitů. Není tak na škodu se o jídelníčku poradit s ošetřujícím lékařem či nutričním terapeutem.
• Obecně experti uvádí, že by měl nemocný s dekubity přijmout za den 30–35 kcal na jeden kilogram tělesné hmotnosti. Nemocný s hmotností 60 kilogramů by tak měl denně získat 1800 až 2100 kcal. Pokud trpí váš blízký nechutenstvím, můžete mu dodat energii nutridrinky.
• Za den by měl váš pacient sníst přibližně tolik gramů bílkovin, kolik sám váží, tedy 1 g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti. Pro zajištění optimálního hojení dekubitů se doporučuje dávku bílkovin zvýšit zhruba o dalších 20–40 gramů na den.
• Nemocný s dekubitem by měl denně vypít alespoň 30–35 ml tekutin na 1 kg své aktuální hmotnosti. Například pacient s hmotností 60 kg by tak měl vypít 1,8 až 2,1 litru tekutin za den, pokud ošetřující lékař nedoporučí jiné množství.
• Bílkoviny slouží k obnově a tvorbě buněk, takže jsou pro regeneraci kůže a tkání nepostradatelné. Mezi jejich hlavní zdroje patří maso, vejce, mléčné výrobky, luštěniny, ořechy, semínka a obiloviny. Pokud chcete zjistit, kolik bílkovin a dalších látek se v potravině nachází, můžete využít nutričních databází. Experti doporučují třeba weby www.nutridatabaze.cz nebo www.pbd-online.sk.