Prevence

Pokud chcete předcházet vzniku dekubitů, musíte nemocnému doma zajistit vhodné prostředí – například teplota vzduchu v místnosti by měla být nejméně 23 stupňů Celsia.

• Dlouhodobě nemocný člověk tráví nejvíce času v posteli – zaměřte tak nejdříve svou pozornost právě na ni. Ideální je pořídit elektricky polohovatelné lůžko, které bude přístupné ze tří stran, a antidekubitní matraci. Obojí lze nejen koupit, ale i půjčit za měsíční poplatek. Pacientům upoutaným na lůžko je může předepsat odborný lékař. 

Náš tip
Antidekubitní matrace bývají buď vyrobené z paměťové pěny, nebo existují takzvané vzduchové antidekubitní matrace s kompresorem a aktivní antidekubitní matrace s kompresorem, jež se doporučují nejen k prevenci, ale i pacientům s těžšími proleženinami. Dokážou totiž jednotlivé části matrace střídavě vypouštět a opětovně nafukovat, čímž odlehčují problémovým partiím. Má to ale háček – z vlastních zkušeností víme, že vzduchové matrace mohou být pro štíhlé jedince velmi nepohodlné. Při nafukování a vyfukování navíc vydávají nepříjemný zvuk, který může nemocného rušit. Poraďte se tak s lékařem, jestli by se nenašel nějaký kompromis.

• Myslete i na vhodné povlečení – perfektní je hladké ložní prádlo s klouzavým povrchem a s termo- a hydroregulačními vlastnostmi. Prostěradlo musí být velmi elastické, aby obemklo celou matraci a neshrnovalo se. Je opravdu velmi důležité kontrolovat, že se na ložním prádle netvoří žádné záhyby, které by mohly tlačit na pacientovu kůži. Počítejte také s častou výměnou ložního prádla, protože lůžko musí být vždy čisté a suché.
• Co se týká oděvů, vybírejte pro vašeho blízkého pokud možno hladké, případně i bezešvé oblečení z materiálu, jenž dobře odvádí pachy a tekutiny. Také osobní prádlo by mělo být vždy volné a vzdušné, neboť zapařením se riziko proleženin zvyšuje.
• Součástí upraveného lůžka by vždy měly být i polohovací pomůcky. Jde o různé druhy podložních válců, polštářů, klínů a návleků na paty, které slouží ke zvyšování pohodlí nemocného a k tomu, aby ho udržely v žádané poloze. Zároveň napomáhají ke snížení přílišného tlaku na riziková místa, čímž klesá riziko dekubitů.

Tipy na RŮZNÉ POMŮCKY najdete v PODSEKCI  POMŮCKY 

V prevenci dekubitů má hygiena nezanedbatelné místo – moč, stolice, pot či vaginální sekret totiž mohou narušovat a oslabovat kůži. Je proto vhodné vašeho blízkého pravidelně koupat, sprchovat i omývat vlažnou vodou a mýdlem, popřípadě jemnou mycí emulzí nebo čisticí pěnou. Dejte si ale pozor na příliš dlouhý pobyt ve vodě, který by mohl pacienta nadměrně vysušovat. Rovněž platí varování, že není vhodné kůži příliš drhnout. Ideální je vašeho blízkého osušovat jemným „poťukáváním“ ohrožených míst ručníkem.

Pokud je váš pacient inkontinentní, je samozřejmě nutné používat vhodné inkontinenční pomůcky. Ty je třeba maximálně po 6 až 8 hodinách měnit.

Více se o pravidlech hygieny i inkontinenci dočtete v podsekci HYGIENA

Pozor na masáže
Po dlouhých dnech v posteli se může pacient cítit přeleželý, a tak mu můžete několikrát denně dopřát jemné masáže poťukáváním. Ale bolavým místům se vyhněte! U vznikajících či už vzniklých proleženin je absolutní zákaz masírování, což platí i o místech se slabou tukovou a svalovou vrstvou. (Zdroj: dekubity.eu)

Proleženinami jsou nejohroženější ti pacienti, kteří zůstávají dlouhodobě upoutáni na lůžko. Pokud se tedy váš blízký cítí na to, aby se dokázal – byť je na chvíli a s pomocí – postavit, motivujte ho k tomu co nejčastěji.

Nicméně prakticky jakákoliv forma pohybu má nesmírně pozitivní vliv na prevenci proleženin, i když probíhá jen na lůžku. Zlepšuje totiž krevní oběh v končetinách, prokrvuje pokožku a snižuje tlak na ohrožené části těla. Pacient se může například pokoušet co patnáct minut přenášet váhu střídavě na pravou a levou část těla.

S rehabilitací i cvičením vám mohou pomoci sestry z domácí ošetřovatelské péče, nebo vám ukážou, jak na to.

I když to na první pohled nemusí být patrné, výživa a správný pitný režim hrají nezastupitelnou roli v boji proti proleženinám. Pomáhají totiž zastavit úbytek svalů a zlepšují kvalitu i hydrataci kůže. U podvyživených pacientů mohou vznikat dekubity až třikrát častěji.

U dlouhodobě nemocných bývá nejkritičtější nedostatek vitamínu C, zinku, a především bílkovin, jak uvádějí například Jan Mikula a Nina Müllerová v knize Prevence dekubitů. Bílkoviny lze najít třeba v mase, mléce a mléčných výrobcích. Pokud má pacient problém přijímat běžnou stravu, mohou ve výživě napomoci různé nutridrinky.

Naprostou nutností je rovněž správný pitný režim – dostatečný příjem tekutin totiž zajišťuje správné napětí a prokrvení kůže. Starší lidé netrpí tolik pocitem žízně, a někdy tak může být problém přimět je k pití. Zkuste vašemu pacientovi alespoň vařit polévky, popřípadě podávat potraviny s vysokým obsahem vody, jako je třeba meloun.

Náš tip
Určit, zda váš blízký trpí podvýživou, může být někdy obtížné. Dobrým ukazatelem bývá ztráta hmotnosti, ale není to pravidlo. Je vhodné sledovat a zapisovat, kolik a čeho pacient snědl. Pokud není schopen spořádat doporučené množství porcí, obraťte se na odborníky, kteří vám poradí různé výživové doplňky.