Tyto speciální matrace dokážou optimálně rozložit váhu pacienta, čímž snižují tlak na jeho kůži a tkáně. Pro nemocné s menším rizikem dekubitů postačují obvykle tzv. pasivní typy z paměťové pěny. Některé varianty jsou ale vhodné i pro lidi, kteří mají k proleženinám větší předpoklady, popřípadě se s nimi již léčí. 

Možností mohou být i tzv. aktivní vzduchové matrace. Zajímavé jsou tím, že dokážou jednotlivé části lůžka střídavě vypouštět a opětovně nafukovat. Rizikové partie tak mají vždy čas si oddechnout a řádně se prokrvit. Má to ovšem háček – z vlastních zkušeností víme, že vzduchové matrace mohou být pro štíhlé jedince velmi nepohodlné, a navíc vydávají nepříjemné zvuky. Poraďte se tak s lékařem či sestrou o vhodném kompromisu.